Historie na internetu
  

Aktuální podrubriky

rešerše webu


 Ikona RSS kanálu Ikona RSS kanálu Ikona RSS kanálu

Text nevzniká sám od sebe




Kde jste: abcHistory.czDějiny Prahy

Tajemná Stínadla a Jaroslav Foglar ve skutečnosti

Recenze knihy: Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. Rychlé šípy, Vontové a hlavolam – Realita versus fikce. 1. vydání. NZB, Praha 2010, 224 s.

Kniha, která jistě znovu zvedne zájem o dílo Jaroslava Foglara! Na mnoha místech se bude zasvěceně diskutovat, každý přispěje svou trochou stínadelských znalostí a vše to krásné a zároveň tak tajemné, začne znovu ožívat! Stínadla budou opět v myslích čtenářů tou záhadnou čtvrtí, kam není radno chodit po setmění. Za to vše patří Miloši Dvorskému velké poděkování!

Mohu vyčítat autorovi, že se kniha opírá o známé, již dříve publikované věci? Či že často používá „mohlo by to tak být, ale také nemusí“? Nemohu! K této knize totiž vše toto patří!

Velice zajímavě a poutavě zde popisuje proměny staré Prahy. Vše je tak důsledně zmapováno, že už samo čtení je velkým přínosem pro každého čtenáře.

Předobraz Stínadel, byl asi opravdu ve staré Praze. Není těžké si představit, že Jaroslav Foglar čerpal náměty do svých knížek ze svého dětství a i později v dospělém věku vnímal silně své nejbližší okolí. Zde je možno se krátce zastavit u Jindry Hojera, který jako jediný z Rychlých šípů, prožil část svého dětství v jiném městě. Tento chlapec se přistěhoval na Druhou stranu z Brna. Proč právě z tohoto města? Můžeme se jen domnívat, že vysvětlení lze najít, také na životní stezce Jaroslava Foglara.

V roce 1940, tedy ve stejném roce, kdy začal vycházet v Mladém hlasateli román Záhada hlavolamu, se nedaleko Brna konal nešťastný tábor pražské Dvojky, který dostal název TÁBOR PSANCŮ. Kvůli nacistickým vojskům musel být předčasně ukončen, což Jestřáb nesl velice těžce a vyčítal si, že raději nejel tábořit do Sluneční zátoky. Není tedy vyloučeno, že Jindru poslal z Brna záměrně, protože právě toto město, měl ve svých vzpomínkách čerstvě zapsáno a při psaní románu mu vytanulo hned na mysli.

Velice čtivě je v knize rozebíráno postvontské hnutí, ale opět se autor opírá, jak sám uvádí, o zcela neověřené zprávy, či záměrně nechává čtenáře v nejasnostech? S velkým zájmem jsem si přečetl o pražské vontské organizaci v 80. letech, období její činnosti, prolínání jiných skupin, které ztrácely o vontské hnutí zájem.

Autor se závěrem věnuje tématu o bezchybné osobnosti Rychlých šípů. Zde trochu postrádám připomenutí nešťastného psa Bubliny, který zemřel ve Stínadlech, ač mohl být zachráněn výměnou za kroniku Vontů. Již jako malý čtenář, a nejenom já, jsem se s tímto velice těžko vyrovnával a Rychlým šípům vyčítal jejich počínání. Myslím, že připomenutí této události, by knize také prospělo.

Knihu obohacuje zdařilá obrazová příloha.

Závěrem, bych chtěl autorovi ještě jednou poděkovat a věřím, že mé „proroctví" vyřčené v úvodu článku, se beze zbytku vyplní!

Jan Machálek, Brno
sběratel foglarovské literatury

10. 2. 2011


Přečtete si také: Miloš Zapletal v Liberci představil Mýtus zvaný Stínadla



Začátek reklamního proužku

Konec reklamního proužku

Publikováno: 10.2.2011
›› Zpět