Historie na internetu
  

Inspektor Dreyfus

V prosinci 2016 uplyne přesně 40 let od premiéry kultovní britsko-americké komedie Růžový panter znovu zasahuje. Bláznivé scény tohoto filmu si vybaví zřejmě každý – třeba hned úvodní sekvence z areálu ústavu pro duševně nemocné. Nešikovný Clouseau v podání Petera Sellerse způsobí pád suspendovaného Dreyfuse do zahradní vodní nádrže a doznává: „Obávám se, že nemáte svůj den, můj příteli.“

Dreyfus v podání Herberta Loma ale s rychle rostoucí mánií oponuje: „Ale já mám svůj den! – Po třech dlouhých, strašlivých letech mám konečně svůj den! A nedovolím nikomu, aby mi ho zkazil! … Půjdu před zdravotní komisi a oni mě odsud propustí a pak … vás zabiju.“ A po těch slovech začne Clouseaua škrtit a následně honit po areálu blázince.

Jednotlivé filmy série Růžový panter od režiséra Blake Edwardse (celkem osm filmů z let 1963–1993) dodnes baví diváky po celém světě a na internetu mají jejich ukázky miliony shlédnutí. Růžový panter znovu zasahuje z roku 1976 patří k těm nejúspěšnějším. Peter Sellers v něm svou postavu nešikovného Clouseaua doladil do téměř absurdní polohy. Herbert Lom, který rolí Dreyfuse s tikem v oku výrazně přispěl k úspěchu celé série, se v příběhu Růžový panter znovu zasahuje dostal do úlohy druhé hlavní hvězdy. Už nebyl jen tím, kdo Sellersovi nahrává. Úloha šíleného Dreyfuse má v zápletce celého příběhu zásadní roli. Přitom jen pár let předtím by to nikdo nečekal.

Z Prahy do Londýna

Herbert Lom se narodil v Praze roku 1917 do nepříliš bohaté šlechtické rodiny. Dědeček provozoval hospodu na Žižkově, hlavně ale penzion na Šumavě, kam malý Herbert pravidelně jezdil na prázdniny. Otec v Praze po jistou dobu provozoval tiskárnu na divadelní programy, díky čemuž měla rodina stálou lóži v pražském německém divadle (budova dnešní Státní opery Praha u Národního muzea). Herberta divadelní prostředí fascinovalo, rodičové takovému řemeslu ale nepřáli. Synek musel nejprve absolvovat slavné německé gymnázium ve Štěpánské a posléze začít studovat na pražské univerzitě. Nakonec ale láska k herectví zvítězila a Herbert se coby student ve svém volném čase zapojil do činnosti německého divadla. Jako sotva dvacetiletý dostal v roce 1937 velkou příležitost i od filmařů na Barrandově. Licencovanou ukázku milovnické role Herberta Loma ve filmu Žena pod křížem můžete shlédnout zde: https://youtu.be/RDT8YUNQrI4

Počátkem roku 1939 opustil rodinný byt v pražském Podskalí a s pár librami v kapse odcestoval do Británie. Protloukal se všelijak, mimo jiné jako prodavač vánočních stromků. Intenzivně se ale učil anglicky, díky čemuž se dostal do několika divadelních kurzů a navázal přátelství s místními umělci. Z finanční nouze ho dostala nečekaná nabídka od BBC. Až do konce druhé světové války se pak také intenzivně zapojoval do protifašistické činnosti československého exilu v Británii.

Už během války dostával také příležitosti v britském filmu. První hlavní roli získal už v roce 1943 a slavil v ní velký úspěch. Brzy o něj začal projevovat zájem Hollywood. To byl ostatně důvod, proč se v Británii rozhodl zůstat i po válce, s bláhovou představou, že domů do Prahy bude možné jezdit, kdykoli se mu zlíbí. Poválečné Československo už ale nebylo onou pohádkovou První republikou, což Herbert z daleké Anglie, mladý a čerstvě zamilovaný do své první ženy nestihl zaznamenat.

V hledáčku československé špionáže a zákaz pobytu v USA

Nedávno vydaný strhující životopis Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě podrobně popisuje doposud neznámé události, k nimž v Herbertově životě docházelo během poválečných let. V rodném Československu byl pro komunistické úřady nežádoucí osobou. Rodiče za ním potají emigrovali koncem roku 1948. Když chtěl v Praze navštívit svou sestru, místní úřady mu to opakovaně komplikovaly. Teprve zpřístupněné tajné materiály odhalují, že komunistická Státní bezpečnost tehdy Herberta Loma dlouhodobě monitorovala. Londýnská rezidentura StB se ho několik let pokoušela získat jako tajného spolupracovníka, ale marně. Už pro něj dokonce měli i krycí jméno: KUCHAŘ, odvozené z jeho občanského příjmení Kuchačevich. Nebylo to ale nic platné.

Patří ovšem k paradoxům doby, že ve stejných letech měl Herbert Lom zakázán vstup i na území USA, kde probíhala vlna společenské hysterie proti »rudému nebezpečí« v řadách umělců. Herbert dostával řadu nabídek z Hollywoodu. Byl ale nucen je odmítat. Útěchou mu mohlo být, že v britském filmu tehdy patřil mezi velké hvězdy noir filmů. Ostatně, prostřednictvím britské produkce se stal i v Americe tak proslulým, že tvůrci legendárního muzikálu Král a já byli ochotni se s ním sejít na území neutrální Kanady jen proto, aby ho získali pro titulní roli svého muzikálu plánovaného v Londýně.

Herecká biografie Herberta Loma

Herbert ji skutečně získal a dvě plné sezóny hrál s velkým úspěchem siamského krále na londýnském West Endu. Z blažené, ale únavné rutiny ho vysvobodila až role ve filmu Pět lupičů a stará dáma z roku 1955, který je pro Brity dodnes kultovní klasikou. O rok později konečně přišla první velká hollywoodská produkce – historický velkofilm Vojna a mír s Audrey Hepburnovou, Henry Fondou a Mel Ferrerem v hlavních rolích. Herbert Lom zde mohl svou sugestivní postavu císaře Napoleona ztvárnit ale jen díky tomu, že pro finanční úsporu probíhalo prakticky celé natáčení v Itálii. První Herbertovo filmové natáčení přímo na půdě USA přišlo až na koncem padesátých let, kdy se tamní společenská situace uvolnila.

Ve stejné době začal v Evropě spolupracovat také s německou produkcí, díky čemuž dostal v roce 1962 roli hlavního padoucha v mayovce Poklad na Stříbrném jezeře. Byl druhou hlavní hvězdou příběhu, hned po Američanu Lexu Barkerovi. Jak uvádějí autoři zmiňovaného Lomova životopisu, Herbert tehdy inkasoval 78 000 marek. O třetinu méně než představitel Old Shatterhanda, zato ale dvojnásobek toho, co dostal Pierre Brice, představitel Vinnetoua.

Nečekaný závěr kariéry

Mimořádně úspěšná kariéra, doprovázená velkými gážemi a mnoha slavnými hereckými partnery se zadrhla koncem šedesátých let. Celý anglosaský filmový průmysl se ocitl v krizi. Řešení hledal ve snížení dosavadních bariér, limitujících zobrazování násilí a sexu na filmovém plátně. Herbert, do té doby zvyklý na množství luxusních nabídek, znejistěl a přijal angažmá v několika pokleslých hororech, za které se později styděl. Pak ale po pár slabších filmech přišel velký a úspěšný Návrat Růžového pantera, jaký by nikdo nepředpokládal.

Režisér Blake Edwards ani herec Peter Sellers tehdy neprožívali zrovna úspěšné období. Výsledkem byl nápad na obnovení série, jejíž první dva díly vznikly o víc jak deset let předtím. Bylo nemyslitelné, aby se natáčelo bez Loma a jeho Dreyfuse. A tak vznikla série potrhlých komedií, které svým pojetím a obrovským úspěchem dokonale zastínily většinu z toho, co Sellers i Lom realizovali v jiných projektech.

Do Prahy se Herbert Lom mohl svobodně vracet až po roce 1989. V roce 1992 si tu dokonce v pořadu České televize střihl i malý skeč své nejslavnější filmové postavy. Na licencovanou ukázku z pořadu Sherlock Holmes v pánském klubu aneb Komisař Dreyfus zasahuje se můžete podívat zde: https://youtu.be/eHkBDMOUcKs

Herbert Lom zemřel v požehnaném věku 95 let teprve před čtyřmi lety. V září roku 2017 uplyne 100 let od jeho narození. Patří bezesporu k nejúspěšnějším Čechům, kteří na mezinárodní scéně získali určité uznání. A přitom jen málokdo ví, jak vřelý vztah měl Herbert Lom ke své domovině. Do konce života se nepřestával prezentovat jako Čech žijící v Británii.






Publikováno: 9.12.2016
›› Zpět