Historie na internetu
  

Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias
Procházka se spolujezdcem Kubiasem tak, jak je zachytil pohotový korespondent Times of India při projíždění městem Láhaur (provincie Paňdžáb v dnešním Pákistánu). „Tento nejrozšířenější list na východě má skvěle organisováno zpravodajství,“ uvádí dobový popisek. Foto Times of India převzato z knihy Automobilem kolem světa od B. J. Procházky, 1938

Na den přesně před osmdesáti lety, tedy dne 25. 4. 1936, vydali se na cestu kolem světa ve voze Škoda Rapid dva čeští cestovatelé: Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias.

Zlatá generace meziválečných dobrodruhů

Patřili ke generaci meziválečných světoběžníků, kteří, ovládajíce moderní dopraví prostředky té doby, neváhali jich použít k  dobývání těžko dostupných cestovatelských končin. Svým odhodláním navázali na dobrodruhy dlouhého 19. století s jeho technickými vynálezy. Odměněni za svou neúnavnost byli nezapomenutelnými zážitky z cest i tím, že k cestám do exotických dálek svými výkony inspirovali další cestovatele, včetně cestovatelské dvojice Hanzelka a Zikmund.

B. J. Procházka v americkém autoklubu
B. J. Procházka (uprostřed) ukazuje na glóbu prstem trasu cesty kolem světa. Zdroj: Automobilem kolem světa od B. J. Procházky, 1938

V době, kdy probíhala jejich cesta, referovaly o dvojici Procházka + Kubias se zájmem a pýchou nejedny české noviny. Dnes zná jejich osud jen úzký okruh milovníků automobilové historie a tak jistě není od věci si jejich cestu s Rapidem kolem světa za 97 dní připomenout.

Související články

Vždyť Procházka a Kubias patří do zlaté generace meziválečných dobrodruhů, jejichž osudy z knížek, časopisů i filmového plátna hltaly generace čtenářů. Jména jednotlivých hrdinů voněla dobrodružstvím, romantickými dálavami a vzrušujícími příběhy: Otakar Batlička, J. A. Trpák, František Alexander Elstner, nebo do stejné doby zasazené americké příběhy smyšleného Indiana Jonese. A k takovým světoběžníkům meziválečného světa lze směle přiřadit i příběh Břetislava Procházky a Jindřicha Kubiase.






Kdo byl Procházka a kdo byl Kubias

Adolf Tůma ve své knize Postavy našeho motorismu (Praha 1941) uvádí:

Břetislav Jan Procházka (1897–1971), narodil se v Praze ze starého českého rodu z Dubé. Vystudoval v Praze a z techniky za světové války přišel do automobilky k Walterům do Jinonic, kde doplnil partu „Zubatý-Šmejkal-Přibyl“.

Automobilem kolem světa
B. J. Procházka napsal o celé výpravě kolem světa i knihu. Vyšla v roce 1938

Po světové válce odejel do Francie a krátce na to do USA, kde plných 6 let pracoval v automobilovém oboru. Do Evropy se vrátil jako importní ředitel velkého New Yorkského koncernu Penn Commercial Corporation a ve svazku této společnosti setrval 6 let až do smrti svého otce. Na to se svým bratrem koupil továrnu Smekalovu [na hasičské nářadí a stříkačky] na pražském Smíchově, kde postavil první moderní pražské velkogaráže a dílny pod jménem „AutoclubGaráže“.

Druhý z cestovatelů, Jindřich Kubias (1909–1967), byl Procházkův kamarád. Jinak také syn v té době známého velkouzenáře z Vamberka (otec Jindřich Kubias st., 1850–1950; firma Jindřich Kubias a spol., továrna na uzenářské zboží). – Co rozhodlo o výběru spolujezdce pak popsal sám organizátor výpravy B. J. Procházka ve své knize Automobilem kolem světa.

Garáže Smíchov 2016
Vjezd do Procházkových garáží na Smíchově. Stav v roce 2016

Dobové novinové výstřižky

Dobový tisk přinášel pravidelné zprávy o cestě Procházky a Kubiase v jejich polokabrioletu Škoda Rapid napříč kontinenty. Z Prahy se vydali přes sovětskou Moskvu (29.4.), Baku a Teherán (13.5.) do indické Bombaje (26.5.). Odtud pokračovali přes Singapur (5.6.), Hongkong a čínský Šanghaj do japonského Tokia (26. 5.).

Praha Moskva
Národní listy z 1. května 1936

Zde se i s vozem nalodili na parník plující přes Tichý oceán a přes zastávku v Honolulu dopluli k americkému pobřeží. Spojené státy projeli ve svém Rapidu od západu k východu přes San Francisco (8.7.), Chicago a New York. Pak znovu na loď a přes Atlantik zpět do Evropy. Zatímco dne 23. července se hlásili z Paříže, osm dní na to (31. 7.) už byli v Plzni.

Čeští čtenáři tak mohli s prstem na mapě sledovat cestu obou cestovatelů a představovat si rychlý průjezd exotickými dálavami, strasti na neudržovaných bahnitých cestách i zájem místního obyvatelstva.

Sériový Škoda Rapid, vyráběný v té době Akciovou společností pro automobilový průmysl (ASAP), zvládl celou cestu bez významnější poruchy za 97 dní. Ve své době to byl jedinečný výkon, který zůstal dlouho nepřekonán. Kdo to všechno platil. Celou akci si hradili oba pánové z vlastní kapsy. Do Prahy dorazili krátce před polednem 1. srpna 1936. Před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici je vítal nadšený dav.

Procházka a jeho garáže na Smíchově

K osudům Procházkových garáží můžeme dodat, že je Břetislav roku 1930 vybudoval v Drtinově ulici spolu se svým bratrem Josefem Procházkovu. Po únoru 1948 bratři Procházkové emigrovali do USA a garáže připadly ministerstvu vnitra.

Čerpací stanice Drtinova 1949
Čerpací stanice s garážemi za rohem čerstvě po znárodnění v roce 1949. Zdroj: abcHistory.cz

Do rukou rodiny se podnik vrátil v roce 1991. Obnovené garáže tak dnes působí pod názvem Garáže Procházka. Vedle komerčních prostor je zde od roku 2006 umístěna i veřejně přístupná historická expozice, připomínající slavnou cestu s Rapidem kolem světa za 97 dní.

Čerpací stanice Drtinova 2016
Čerpací stanice s garážemi za rohem na fotografii z jara 2016. Zdroj: abcHistory.cz

Související články


Literatura

Knihy

Tůma, Adolf: Postavy našeho motorismu. V Praze, Adolf Tůma, 1941.

Vacek, Zdeněk: Škodovkou na Sněžku i kolem světa. Příběh B. J. Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky. Praha, Grada, 2010.

Periodika

Národní listy, 1936






Publikováno: 25.4.2016
›› Zpět